Moc velký fanoušek strategií nejsem, přesto občas si je rád zahraju. O Supreme Commander jsem slyšel jen samou chválu a dlouho jsem žádnou strategii nehrál. No proč ne. A musím říct, že SC2 mou touhu po strategiích uspokojil.

Každý velký stratég si řekne, že tenhle typ her se prostě nedá ovládat na konzoli a jedinou platformou, kde mohou fungovat je PC. Hry jako Halo Wars, Command and Conquer a přímo SC2 potvrzují, že to jde, ba dokonce je to velká zábava. Jak tomu bývá u strategií, je to hra hlavně na zdroje. Budete muset těžit opravdu velká kvanta a zezačátku každého boje jich bude nedostatek. Dělí se na 2 druhy – energii a tzv. “mass”, kterou lze těžit jen na určitých místech. Jak již bylo zmíněno, zezačátku jich budete mít zoufale málo a pokud je budete zanedbávat, boj může být velice rychle ukončen vaší prohrou. Na druhou stranu, pokud si zdrojů nastřádáte dostatečné množství hned zezačátku, tak už vám chybět nebudou.

Podle ohlasů z dema, jsem zaslechl, že se hra naprosto strašně ovládá, což vůbec není pravda. Ovládá se dobře (výborně však ne) a s označováním jednotek nebudete mít problém, je skvěle vyřešeno. Můžete si označit daný typ jednotek na obrazovce stiskem RB (a pak směrovou šipkou pro danou jednotku) a nebo je označit manuálně kurzorem. Bohužel systém označování kurzorem není bezchybný a označit stavitele je někdy opravdu problém. Taky si trochu musím postěžovat na tutoriál, který sice vysvětlí základy, ale do hloubky moc nejde. Třeba vám nevysvětlí rušení rozkazů nebo stavění větších budov. Čeho si zkušený stratég ihned všimne, je absence jakékoli minimapy. Vše je zde však důmyslně vyřešeno. Mapu je možno odzoomovat takovým způsobem, že máte rozhled na celé bojiště a vaše jednotky (též nepřátelské v dohledu)  jsou pak označeny ikonkami, což nabízí skvělý taktický pohled. Navíc hra při tomto přechodu neztrácí na plynulosti a bez problémů mezi těmito režimy přechází.

Důležitým prvkem hratelnosti je bezesporu systém vylepšování vašich jednotek a budov. Je rozdělen právě do těchto kategorií a umožňuje vám nejen vylepšovat budovy, ale také stavění nových jednotek a upravovat jejich vlastnosti. I když zezačátku se to zdá dost chaotické, tak už při druhém hraní jsem přesně věděl co a jak. Ačkoliv se může zdát, že moc velký dopad na vlastnosti jednotek nemá, rozhodně tomu tak není. Už v tutoriálu vám hra ukáže rozdíl mezi vylepšenou a nevylepšenou jednotkou. Zdroje pro tyto vychytávky se vám samy postupně doplňují, ale jejich množství můžete značně zvětšit stavěním výzkumné základny.

Když už padá slovo o základně, neznalci SC univerza mohou být překvapeni, že žádnou základnu nevlastníte. Místo ní však je stavitelská jednotka ACU, která je unikátní a představuje vás jako onoho „komandéra“ a v příběhu představuje hlavní postavu. Pokud jej zničí, následuje menší atomový výbuch a konec hry. Proto je moudré jej na začátku hry pořádně zabezpečit, jelikož pokud na vás nepřítel zezačátku pošle vzdušnou jednotku, tak si ani neškrtnete. ACU se sice může bránit, ale pokud jej vůbec nevylepšíte (stejně jako u jednotek a budov), tak je hodně slabý.

Tyhle principy fungují naprosto stejně u všech 3 frakcí – lidská korporace UEF a dvě mimozemské rasy Cybrani a Illumináti . V příběhu si za každou frakci zahrajete 6 misí, ale nejedná se o nic zajímavého. Příběh je velice jednoduchý – lidé osidlují další planety a střetávají se s mimozemšťany. Ale je fajn, že jsme dostali možnost si zahrát i za „nelidi“ . Příběh tu však zdaleka nehraje velkou roli a jak už tomu u strategií bývá, hlavním tahákem je multiplayer až pro 4 lidi. Je možné udělat libovolný počet týmů, klidně tři na jednoho. Můžete se tak zúčastnit skutečně masivních bitev, jelikož každý z hráčů může vlastnit až 200 jednotek.

K dispozici máte tři typy jednotek – vzdušné, pozemní a námořní. Přičemž první dvě jsou velice důležitá, ale námořnictvo nejenže se pohybuje pomalu, tak i jeho palebná síla je docela slabá. Vzdušné jednotky jsou nejdůležitější zezačátku, kdy jejich produkce dokáže rychle ukončit bitvu, proto je moudré si na začátku pár jednotek ve vzduchu zajistit. Nejrozmanitější jsou určitě pozemní vojska a jejich důležitost není o nic menší.

Jejich největší část jsou vozidla (tanky atp.) a popř. malé bojové stroje, později však dostanete možnost vlastnit i obrovské válečné roboty, jejichž využitelnost bohužel až tak razantní, jak by se mohlo zdát, není. Jsou hodně pomalí a všechny ostatní jednotky na bojiště dorazí dřív. Slouží tak spíš jako pozdější podpora, častokrát ale dorazí až dávno po boji. Taky trochu zamrzí absence jakýchkoli normálních vojáků, vaše jednotky se ve většině sestávají ze strojů.

Ovládání jednotek je opravdu skvěle vyřešeno a funkce jako hlídkovat nebo asistovat jsou parádně provedené. Můžete například nařídit všem jednotkám, aby hlídali váš ACU nebo aby vaši stavitelé automaticky hlídkovali a opravovali poškozené budovy. Vyskytly se však i různé problémy. Třeba když jsem zadal věži, ať střílí na jedno určité místo, tak jsem za boha nemohl zjistit, jak rozkaz zrušit.

Technická stránka hry je rozporuplná. Některé lokace vypadají opravdu výborně a jiné docela podprůměrně. Což se dá ale pochopit kvůli velikosti jednotek. Nicméně je fajn, že framerate i při největších bojích neklesá. Zvláštní je však stylizace animaček, mají dost japonský nádech a to se podle mě moc nehodí. Navíc většina příběhu se odehrává během hry pomocích malých okének v rohu a postavy v něm nevypadají dvakrát nejlíp.  Zvuková stránka je skvělá, ale ve větších bojích někdy vypadne zvuk střelby, nic hrozného.

Pokud bych měl SC2 k nějaké hře přirovnat, byl by to nejspíš Warhammer Dawn of War, který mám taktéž rád. Systém získávání zdrojů je prakticky totožný a ovládání jednotek taktéž podobné. Mapy jsou skvělé provedené a navnadí tu správnou atmosféru boje s hi-tech technologií. Každý okamžik může rozhodnout o ukončení bitvy a i když už to vypadá, že je vše ztraceno, tak tomu tak být nemusí.

Celkově se mi hra dost líbí a po dlouhé době ve mně zase probudila část stratéga. Bohužel není perfektní – třeba zamrzí nemožnost použít d-pad pro navigaci v jakémkoli menu, dále označování a hledání stavitelských jednotek je někdy opravdu složité, grafický styl animovaných sekvencí je přinejlepším zvláštní a zamrzí i absence minimapy pro rychlý přehled.  Avšak nejedná se o nic závažného a pokud máte aspoň malé nadšení do strategií, vedle určitě nešlápnete. Zkuste najít nějakou partu lidí pro multiplayer, komunikujte nejlépe přes headset a velkou porci zábavy máte zaručenou.

Celkové hodnocení 78%

Grafika 7/10

Hratelnost 8/10

Zvuk 7/10

Atmosféra 8/10

Multiplayer 9/10

Zajímavosti a informace