RECENZE: Street Fighter IVJsou firmy, vývojářské týmy a distribuční společnosti, které vydávají rok co rok, další a další díly svých nekonečných, repetativních, přesto často oblíbených a dokonce i dobře prodávaných herních sérií. Klasikou, částečně i zastrašujícím případem mohou být sportovní série. Na druhou stranu, je skvělé, že jsou i taková pokračování, která vznikají na popud hráčů samotných. Na PC buď příkladem skvělý, ale jen průměrně prodávaný Beyond Good and Evil, na konkurenční černé královně třeba série se starcem Solid Snakem v hlavní roli. Majitelé zelených konzolí se spojili s ostatními a vyprostili si další, předem říkám perfektní, čtvrtý díl ze stáje společnosti Capcom...
Jak jistě z předmluvy víte, a nebo alespoň tušíte, lisovny vypustili do oběhu nový díl, naprosto skvělé série Street Fighter. Jde již o čtvrté pokračování, které nám na první pohled přináší to, co si každý správný fanoušek či fanynka, nebo klidně i začínající nadšenec pro mlátičky a bojovky žádá - tedy pořádná komba, efekty, parádně nakombinované postavy a boj v mnoha více než zajímavých prostředích. Předpokládám, že jen málo lidí pamatující zrod této herní série má ještě vlastní zuby, ale i tak, mráz po zádech by měl přeběhnout každému, kdo někdo i této perle slyšel. Pokud totiž někoho zajímá, zda na začátku bylo vejce či slepice, měl vědět, že Street Fighter byl ještě o chvilku dříve. K dvaceti letům výročí této herní série, si jistě každý uživatel zelené konzole přál, aby se jim vrátil právě ten jejich hrdina. Čí volání bylo vyslyšeno? Kdo má rád zelenou, jistě ocení Hulka alias Blanku. Každý, kdo má tak trochu slabost pro sexy roztomiloučké asiatky ocení krátkou sukénku co nosí Chun-Li. Nadšení komunisté určitě ocení veterána z Ruska, respektive ze SSSR, Zangiefa. Husité, kteří doteď vzpomínají na hrdinské činy Jana Žižky, napnou své sluchovody při zaznění jména jednookého hrdiny Sagata. Co ti, kteří rádi chodí se středním proudem a jsou rádi součásti davu? Ti si mohou vzít na paškál Ria či Kena, kteří mají až přespříliš málo zdeformované tělo či mysl. Omlouvám se, není mi již 13 let a mám právo uronit nějakou tu slzu. Byli totiž časy, kdy jsem vstával dříve než jsem usnul, aby zkusil pár nových komb, abych nakopal té asijské krásce zadech, abych toho utlačovalele z východu poslal tam, kde měl být už před rokem 1968. Další kapku uronili moje oči, když uviděli ten neuvěřitelný 2D kabátek ve kterém se Street Fighter vrací. Vždycky jsem měl rád placaté hry, u bojovek obzvláště. Správný bitka totiž nemá vypadat jako toreádorské býčí zápasy, ale jako férové, komboidní střetnutí dvou neslučitelných, znepřátelených, odvěkých rivalů. Navíc proč chtít třetí prostor, když dva prostory umí zvládnou skvostně vše, co člověk chce. Postavy, v čele Chun-li, mokrým snem všech nerdů, vypadají prostě skvěle, prostě tak, jak by si to člověk představoval. Možná někdo namítne, že mají až přílišně vypracované svalstvo, že ani lidé, kteří v posilovnách i přespávají takhle nedopadnou, ale co naplat, street fighter není žádnou vážnou hrou, nýbrž nefalšovanou ironicko-sarkastickou záležitostí. Pro každou postavu, každého bojovníka, byl vytvořen krátký, pseudopříběhový manga filmeček, který se snaží naznačit, proč ten či ta chtějí těm druhým natrhnout úsměv. Alfou a omegou, zároveň často i achillovou patou mnoha her podobného typu, je bojový systém. Ten, jenž nám autoři přinášejí v novém Street Fighteru, patří mezi ty povedené, především proto, že oproti minulým dílům došlo k pozitivnímu zjednoduššení a zároveň zvětšení komplexnosti. Klasické, nazvěme je jednotlačítkové údery jsou krásně doplněny možností vytvářet velkolepá, na druhou stranu často těžší než těžká, komba. Klasická komba jsou ještě umocněna Super a Ultra levelem, který můžete využít, pokud jsou k tomu patřičně dost nabita. Rozhodně je také fajn, že většina kombinací není plně předem předsktiptována, takže se může lehce stát, že i na první pohled podivné a náhodné mačkání tlačítek vytvoří nějaké kombo, které soupeře nejen překvapí, ale dokonce dostane i do kolen. Celkově by se dalo říct, že díky velkému množství úderů a ohromnému rozptylu jejich účinnost, dochází k tomu, že i skoro ztracený souboj otočíte ve svůj prospěch. Závěrem si tedy shrňme, jaké hra se nám to tedy dostala pod ruku. Nový díl Street Fightera si na nic nehraje. Zachovává si rozmanitou, ironickou 2D grafiku doplněnou pasujícím ozvučením. Přináší řadu nových komb, stylové zpracování souboj a hratelnost na mnoho hodin. Možná někdo namítne, že obtížnost je větší než malá, ale i tak, život je přece boj... Celkové hodnocení: 92%
|
|














Informace