Každého fandu stříleček občas potěší se s úkolem vypořádat potichoučku a hezky z dálky, tak jak to snipeři dělávají. Mě osobně v tomhle žánru kvalitní zástupci chybí, aspoň co se současné generace týče.  Tohle podle informací znělo vskutku nadějně a na hru jsem se těšil s velkým očekáváním. Ovšem moje očekávání bylo během pár chvil sraženou fackou vývojářů, která vyvolala snad největší zklamání tohoto roku. Všechno ale po pořádku.

Tutoriál začínal velice slibně. Po prvním rozkoukání v nádherné grafice jsem se ihned chopil pušky a na způsob modern warfare 2 jsem se vrhnul na střelnici. Nejprve bylo nutné zasáhnout pár terčů se starou známou M4, přičemž pak přišla ta mnohem zajímavější část – výuka se sniperkou. Jako v jedné z opravdu mála her (možná je i jediná) je zde nutno počítat s větrem a gravitací. Na lehkou a střední obtížnost vám hra pomáhá ukazatelem, kde kulka přesně doletí, přičemž na těžkou obtížnost se už musíte řídit pouze ukazatelem větru a počítat s gravitací. Osobně bych si hru na hard dokázal těžko představit, jelikož v některých misích je nutno nepřítele sundat jedním výstřelem a to se může ukázat jako frustrující.

Poté došlo na procvičení plížení. Zde, ve výcviku, to fungovalo opravdu krásně. Měli jste za úkol se schovat kamkoli, kde vás nenajdou. Jak samotný instruktor radil: „Schovat se do vysokého porostu, za kámen, do stínu, to vše ti pomáhá k tomu, být neviděn.“ Skutečně tedy stačilo se schovat do vysokého porostu a 5 mých kolegů nebyli schopni mě najít. V tu chvíli jsem v hru začal nejvíce věřit a vypadalo to na opravdu kvalitní zážitek.

Nato přišla první mise a spolu s parťákem bylo nutno se proplížit kolem pár nepřátelských jednotek, abychom se dostali na vyvýšené místo a měli krásný výhled na nepřátelskou základnu. Bylo potřeba zastřelit nepřátelského velitele jediným výstřelem. Za krásného doprovodu zpomaleného času se však něco pokazí a jste nuceni se základnou proplížit. Tady jsem narazil na největší problémy hry – plížení a AI nepřátel. Nejprve bych rozebral plížení, které tak krásně fungovalo v tutoriálu. Zde jsem však měl pocit, že hraju úplně jinou hru, než která mi na začátku byla předvedena. Za pomocí háku (který je ve hře strašně málo využit) jsem se slanil dolů a „snažil“ se plížit kolem „nic netušících“ nepřátel. Jenže nepřátelé jsou tak ostrozrací, že vás i na stovku metrů vidí plížit se v trávě. Nutno podotknout, že hlavni protagonisté vlastní oblek, který vyvolává pocit travnatého porostu (tzv. „Ghillie Suit“). Ať jsem se snažil jakkoli – plazil se v porostech, za kameny, ležel ve stínu, tak přesto mě nepřátelé na dobrou stovku metrů zpozorovali. Měl jsem pocit, že nad sebou mám šipku „TADY!“ .

Od hry s názvem Sniper Ghost Warrior (u nás Skrytý bojovník) bych tedy čekal, že možnost plížit se bude skvěle zpracovaná a bude fungovat ideálně, jenže ouha. Místo toho hrajete akční hru ve stylu Call of Duty se sniperkou. Inu, dejme tomu. Hra se takhle hrát dá, i když je to silně v rozporu s mým názorem na věc. Dále však přišla mise, kde bylo nutno projít bez povšimnutí a to bylo hotové peklo.Dlouho jsem tak moc nenadával, jako při téhle misi, až vše přešlo v čiré zoufalství. Po několika pokusech jsem si však všiml, že pokud hráč jde po ideální stezce (klidně i ve stoje), tak si jej nepřátelé i na několik metrů nevšimnou. Já prostě nemám slov. Pokud Vás tedy nepřátelé objeví (a že to bude sakra často), tak se připravte na snad nejlepší tým ostrostřelců v historii her. Nejenže vás na stovky metrů zpozorují, oni vás dokonce na tu samou vzdálenost s pár ranami zastřelí. Nutno podotknout, že vlastní pouze samopaly. Nejlepší systém je tedy být připraven na spuštění alarmu kdykoli a místo tichého postupu se připravte na akční hru se sniperkou. V několika místech vám bude vnucena pouhá M4. Navíc v těchto střetech nablízko hra není vůbec zábavná, díky nepřátelským schopnostem. Nejspíš podstoupili výcvik pod samotným Vasilijem Zajcem.

Nevím, jak se to lidem ze City Interactive povedlo, ale mnohem lépe zpracovaná (a zábavnější) je mise v Černobylu v Modern Warfare. Příběh navíc téměř neexistuje, jedná se pouze o pár misí, kde je nutno někoho sejmout a na jakékoli zakončení v podobě filmečku či animačky můžete rovnou zapomenout. Snad se nebudete zlobit, že jsem to prozradil, ale aspoň víte, že hrát tuto hru dokonce opravdu nemá cenu.

Technické zpracování je na hře to nejlepší. Hru pohání engine Chrome 4, na kterém běžel druhý díl Call of Juarez a hra vypadá opravdu prvotřídně. Takhle nějak bych si představoval Crysis na konzolích, i když sem tam jsem narazil na opravdu nevzhledné textury. Hudbu se mi během celého hraní téměř nepovedlo zaregistrovat a dabing dvakrát povedený není. Ovládání je naprosto totožné jako série Call of Duty, tedy bezproblémové.

Všechno jakž takž zachraňuje multiplayer, který je přesně takový, jak byste jej čekali. Mapy jsou navržené tak, aby podporovaly střety na dálku a většinu času se skutečně sedí na místě a čeká, až se vám v hledáčku prožene nepřítel. Je trochu škoda, že zde není možné zalehnout, ale na druhou stranu by bylo téměř nemožné kohokoli zpozorovat. Můžete si vybrat z několika zaměření, ty se však liší pouze typu sniperky, celkovými životy a rychlostí běhu. Radar je vyřešen tak, že vám vždy ukazuje směr, kde je právě nepřítel, ale neudává vám výšku, ani dálku, což je podle mě solidně vyřešeno a hru moc nezjednodušuje. Neměl jsem žádné problémy s připojením nebo lagy, vše bylo rychlé a plynulé. Co tedy říci závěrem? Singleplayer je opravdu špatný a k zábavě má daleko. Pokud chcete akční hru (což tahle hra je), tak uděláte líp s novým Battlefieldem nebo Call of Duty, stejně tak, co se týče multiplayeru.  Hru tedy nedoporučuji, popř. si počkejte, až bude stát tak čtvrtinu současné ceny.

Záverečné hodnocení: 52%

Grafika 8/10

Hudba 5/10

Atmosféra 3/10
Hratelnost  4/10

Multiplayer 6/10

Vše o Sniper: Ghost Warrior na Xboxweb.cz
Multiplayer: ANO
Jazyk: CZ (titulky)
Manuál: CZ
PEGI:16+
Výrobce: City Interactive

Vydavatel: City Interactive

Homepage: oficiální stránky hry