RECENZE: Mortal Kombat vs. DC Universe

Autor: TermixDoor | 31 Březen 2009

Mortal Kombat® vs. DC Universe, Mlátička, Recenze :

Již od roku 1992 stříká v Mortal Kombatu krev, potoky krve. Když se objevil na automatech první díl z této dlouholeté série, nadšení hráči mohli kvitovat hned několik silných stránek, které v sobě hra skrývala. Základem byl v té době nevídaný grafický kabátek, který byl především umocněn tím, že zobrazoval krev, tak nějak - krvavě. V propojení s propracovanými možnostmi různých komb vznikla série, která má dodnes mnoho fanoušků. Upřímně si ale řekněme, správný fanboy či fangirl hraje Mortal Kombat především proto, že chce vidět násilí, chce vidět protivníka klečícího a žebrajícího o život, chce zažít ten neopakovatelný pocit vítězství, ať už je více čí méně čestné. Útoky pod pás totiž nikdy a nikde nebyly více vítány jako v této sérii.

Vraťme se do současnosti, tedy přesněji o pár měsíců zpátky, do doby, kdy společnost Midway spojuje slavné postavy z vesmíru, kde žije Sub-zero, tak z planety, kde žijí více komerčně známí Supermanové. Na první pohled jde rozhodně o krok chytrý, protože jak můžeme vidět podle nabídky obchodů s hrami, bojovky jsou v posledním roce rozhodně módní záležitostí. Pokud si dobře vzpomínám, nejdříve se nám v mechanikách objevil výborný čtvrtý Soul Calibur, Virtua Fighter 5, poté dnes recenzovaný MK vs. DC či dnes velmi oblíbený čtvrtý Street Fighter, který se mi prohání v mechanice v posledních dnech. A to ani nemluvím o tom, že se na naši lehce poruchovou, leč i tak velmi oblíbenou microsoftí konzoli, brzo objeví i šestý díl jinak spíše playstationvské série Tekken. Kdo chce boj, ten si svou hru najde.

Většina pravověrných znalců a fanoušků brutálních postaviček od Eda Boona nemohla přenést přes srdce už jen samotnou myšlenku házející do jednoho pytle "špinavé parchanty" z Mortalu a dokonale krásné, atletické, komerčně kvadrilionkrát provařené postavy z DC Universa. Spojení těchto dvou světů nebylo nikterak náhodné, hnacím motorem byla samozřejmě chuť po úspěchu, tj. po co největším množství prodaných kusů a snad i uznání od recenzentů. Dobrým prodejům bylo přizpůsobeno i to, že byl snížen PEGI rating a díky tomu si hru může zakoupit potencionálně větší množství vyznavačů brutalit. Naštěstí i přes snížení věkové hranice můžeme s klidem v srdci konstatovat, že staré dobré fatality zůstaly a brutální útoky jednotlivých postaviček jsou stále na tom správném místě. Naopak bych řekl, že útoky již tradičně dobrých "mortaláků" velmi dobře doplňují i komerční uhlazenci. Kdo očekává hejno batmanovských netopírů, chladný deadstrokovský útok či rychlé Flashovi pohyby, bude spokojen.

Nemůžeme však jednoznačně prohlásit, že snížení věkové hranice nemá i svou odvrácenou stránku, že daň za pokus příbližit se masám tu není. Daň tu je, někdo ji bude považovat za velkou, někdo ji na svých bedrech unese a rád zaplatí. Hlavním "problémem" je rozhodně fakt, že sebešílenější útoky, sebelepší fatální kombinace, přináší jen malé vizuální zranění a dopad na vzhled váš, respektive vašeho soupeře. Není přece možné, aby dokonale uhlazená pěšinka Clarka Kenta známějšího pod přezdívkou Superman byla nezničitelná. Některé postavy sice jsou takové, že jejich oblečení jde lehce poškodit, natrhnout, ale i tak, řekněme si to upřímně, je to málo. Sona a její nadměrné popsí se sice možná párkrát pohne, ale že by ničení jejího trička něco ohlalilo, to vůbec. Autoři prostě nerdům ani těm, jako jsem já, kteří si prostě jednou za čas rádi do někoho virtuálně kopnou, dopřáli jen málo překvapení a nečekaných chvil. Alespoň buďme rádi, že jednotlivé postavy vypadají opravdu skvěle a propracovaně a nenajde se asi mnoho škarohlídů, kteří budou chtít zpracování bojovníků považovat za horší než výborné. Pokud se najde někdo, komu se budou zdát pohyby postav tak trochu strojové, nepřirozené a často až do hry nezapadající, získá můj podpis.

Poté, co si poprvé potěškáte herní gamepad a spustíte si recenzovanou záležitost, dočkáte se příjemného překvapení, kterým bude přepracovaný systém ovládání, který narozdíl od posledního dílu Street Fighteru, je velmi intuitivní a přejde rychle do rukou i méně šikovných lidem. Jedním z mála, ne však zanedbatelným problémem je směrový ovladač na gamepadu Xboxu. Díky tomu, že jednotlivé směry nejsou od sebe oddělené, není ovládání z daleka tak přesné jak by mohlo být a delších komb se dočkají šťastlivci či roboticky ovládaní hráči. Příjemným překvapením je objevení se ukazatele zuřivosti, který může velmí zásadně měnit průběh soubojů. Pokud jste totiž v módu Rage, jak je zde vaše zuřivost označena, tak jste prakticky nezranitelnou běsnící bestií. Jestliže jste zuřiví alespoň napůl, můžete přerušit sebelepší kombinaci soupeře a tím se tak trochu vrátit zpět do hry. Ta se odehrává v nejrůznějších, poměrně rozmanitých arénách, které nabízejí několik možností prezentovaných již v trailerech před vydáním hry samotné. V arénách se náchází mnoho objektů, které když rozbijete soupeřovým tělem, zranění se příjemým způsobem umocní. Některé arény jsou také postaveny do dvou pater, lépe řečeno částí, ať už vertikálně či horizontálně propojených. Poté vzniknou situace, kdy budete bojovat například při pádu z jedné plošiny na druhou či při probíhání skrze budovu. Rozhodně jde o příjemné zpestření, které by ale i tak uvítalo ještě trochu většího propracování. Takovou třešničkou na dortu jsou kámen, nůžky, papír souboje, které jsou také součástí jednotlivých bojů. Vy se však nesnažíte soupeře přebít svým úderem, ale uhodnout, co zrovna proti vám plánuje, co na vás chystá.

Na závěr nemůžeme zapomenout na podstatnou složku hraní na multiplayer. Kdo se cítí, že už mu nemá hra co nabídnout v singleplayeru, že už mu nikdo nemůže zasadit smrtící úder, ať si spustí svůj xbox live účet a prohání tisíce hráčů nacházejících se na planetě MK vs. DC Universe. Tady spatřujeme i poměrně znatelnou nevýhodu hry, která totiž neumožňuje takové to správné taktizování a souboje se stanou jen závodem o rychlejším mačkání komb, které jen tak soupeř nepřeruší.

Celkově tedy můžeme říci, že technicky i hratelně dobrý nový Mortal Kombat neutrpěl na své kvalitě ani po připojení postav z DC Universa. Něco hře možná chybí, něco ji možná přebývá. I tak jde o titul, který se neztratí, který se neztratil. Dodejme jen, že k dnešnímu dni se prodalo na Xboxu 360 přibližně milion kopiíí hry. Což jak říká společnost Midway není málo, ani moc.

Celkové hodnocení: 72%