RECENZE: Battlestations Pacific » Xbox 360 Xboxweb.cz

RECENZE: Battlestations Pacific

Autor: dandy1974 | 13 Červenec 2009 |

Battlestations: Pacific, Simulátory, Recenze

Stratégova očka se probouzejí, když před sebou vidí nový díl ze série Battlestation. Úchvatný svět druhé světové války je na stole a mě nezbývá nic jiného než zasadit disk do mechaniky, nechat se převelet do Pacifiku a pokusit se změnit dějiny. Hra, nabízející doslova nekonečné možnosti, může být totálním propadákem, nebo naopak snem všech stratégů a vojevůdců. Vydejme se na bojiště...

Základ hry
Do rukou se mi dostává opravdu hra, která svojí komplexností asi moc konkurentů na Xbox 360 nemá. Propojení strategické části s online aktivním rozhodováním až po samotné ovládání vybraného prostředku nabízí hráčům skvělý balíček, který známe maximálně z reklamy na prací prostředky. Celý děj hry je zasazen do oblíbeného historického období, a to druhé světová války. Pro Evropany může mít ovšem Pacifik trošku nový náboj, jelikož téměř všechny hry z WW2 se odehrávají v Evropě. Když k tomu přičtete možnosti hry, přidáte multiplayer, máte před sebou aspiranta na opravdu dlouhé hodiny hraní.

Pokud jsem zmínil WW2 a Pacifik, tak je jasné, že se posadíte na velitelský můstek dvou hlavních mocností v tomto regionu, konkrétně USA a Japonska. Pokud se vrhnete na kampaň, tak si vždy vychutnáte historický základ a následně se hra bude vyvíjet podle vašich úspěchů. Za Japonsko se po skvělém vstupu do války budete snažit vyhnout chybám, které tak skvěle rozjetou válku dovedly do potupné porážky. Naopak za Američany budete postupně obracet nepříznivý vývoj války. A nyní už něco k samotné hře.

Ovládání hry je kapitola sama pro sebe a je to alfa a omega celé hry. Osobně jsem k tomu přistupoval s velkou nejistotou a vědom si obtížnosti, jsem neváhal využít tutoriál. Osobně radím, tuhle hru bez rádce prostě nezkoušejte. Buď se ponořte do manuálu, nebo trénujte přímo ve hře.

Ovládání musíme rozdělit na několik skupin: ovládání prostředků, ovládání aktivní mapy a strategické rozhodování. S ohledem na komplexnost hry je jasné, že ovládání prostředků se muselo posunout více k arkádě, nicméně je to zpracované opravdu velmi pěkně a rozhodně ne snadné!

Prostředky
Zde si vyzkoušíte všechno od nejmenších letadel až po největší bitevní lodě historie. Ovládat se dá vše, navíc velmi příjemně. Vžijete se do role stíhačů nebo se z nebe přesunete pod hladinu a stanete si ponorkovým králem. Osobně jsem měl nejraději bombardování pomocí letadel, jelikož to je opravdu zážitek. Útočíte na lodě skrz téměř neprodyšnou clonu flaku a jen čekáte, jestli zrovna vás ten projektil trefí. Skvělou atmosféru si užijete i na můstku, hlavně pokud sedíte na můstku obrovské bitevní lidi, například Yamato, a proti vám jede konvoj bez letecké ochrany. Vaše převaha děl je zdrcující a je nádhera sledovat hlášení o nepřátelských ztrátách.

Strategická mapa
Zde už trošku kritiky bude, jelikož vaše příkazy si občas velitelé vysvětlují asi po svém a dost často to vyznělo zhruba ve smyslu: „Co si ten zelenáč myslí, tam já rozhodně se svojí lodí nepojedu!“. No a pak ostřelujete pobřeží a pořád se divíte, proč ta výsadková loď nemíří k pobřeží. Tak se na ni přepnete a zjistíte, že si kapitán asi hodil šlofíka, loď se v klidu pohupuje u pobřeží, nepřátele ji ostřelují a oni se ani nehnou. Takže vezmete loď do svých rukou, dojedete s ní na mělčinu a zahájíte výsadek. Bohužel podobných záseků jsem zažil dost a pokud je to bitva, kde rozhoduje každá loď navíc, je tenhle problém strašně zásadní a klidně vám zkazí celou misi. A protože mise trvají i 45 minut, je to dost k...

Na strategické mapě ale nedáváte příkazy jen svým jednotkám. Můžete povolat zálohy, které se vám samozřejmě nějakým způsobem generují. Někdy je to omezené, jindy si můžete vybírat z velké nabídky zbraní. Vše je ovšem limitováno vašimi úspěchy, a pokud se nedaří, je jasné, že ani zásobování nebude moc fungovat.

Samotné ovládání pomocí tlačítek je trošku složitější kapitolou. Zde si vaše mozkové závity už zašroubují a bude chvilku trvat, než si zvyknete. Vše se sice ovládá pomocí 4 tlačítek, ale jejich systém mačkaní mě osobně šel proti srsti. Ale ve válce je potřeba přinášet oběti a tak po několika hodinách intenzivní bitvy vyhrávám nad systém a vše už dělám automaticky. Smekám před autory, že vše dokázali natlačit na tak málo tlačítek a přitom si hráči nepřivodí zánět šlach a vykloubené prsty.

Multiplayer
Tenhle bod je opravdu hodně zásadní, jelikož podle mě je to to nejlepší, co ve hře je. Není nad to se utkat v několika hráčích, kde každý ovládá něco jiného a pro úspěch je NUTNÁ spolupráce na úrovni vysokou mírou vzájemné komunikace. Bez headsetu a domlouvání je tahle hra o ničem. Vaše tahy musí být skvěle sladěné a také si před začátkem bitvy musíte nakoupit zbraně tak, abyste byli schopni reagovat na každý útok soupeře. Pro mě osobně byl největší zážitek souboj 4v4, kdy jsme jednu mapu hráli přes 1,5 hodiny.

Grafický a zvukový doprovod hry
Celá hra pro mě byla pastvou pro oči. Sice existuje spousta nadupanějších grafik, ale v rámci dané akce a atmosféry jsem viděl přesně to, co jsem potřeboval a dokázal jsem se přenést na reálné bojiště. Žádné pastelové barvy, žádná ostrá grafika, ale prostě smrad, čoud a válečná vřava.
Co se týče zvuku, tak zde bych asi vyzdvihnul skvělý zvuk motorů, šplouchání vln kolem lodi a naprosto depresivní hledání sonarem (pokud jste loven torpédoborci). Shrnuto potrženo – je to dobré.

Závěr
Ve svém žánru se jedná o naprosto skvělý kousek. S ohledem na komplexnost musela jít realita trošku stranou a hráči je nabízen zjednodušený pohled na bojiště. To ovšem nic neubírá na atmosféře a hratelnosti. U hry jsem se skvěle bavil a pokud je pro vás válka přitažlivé téma, dostane vás tahle hra na dlouhé hodiny. Možnost ovládat tolik různých prostředků totiž hned tak někde nenajdete.

Celkové hodnocení: 80%